Po sportu Při sportu
klokan
Gift sets

Blog

Miminka a zábaly

Nic není náhoda

Milé Maminky,

ráda bych Vám touto cestou sdělila svůj příběh, abych Vás podpořila, dodala sílu, ale zároveň i klid, neboť vše, co se děje kolem nás, je v dokonalém pořádku a má své opodstatnění. Nic není náhoda a každá situace, kterou procházíme, je zkušenost k uvědomění si, že náhoda neexistuje.

Vaše miminko si Vás vybralo a plně si uvědomuje svůj příchod na tento svět, i když si zvolilo cestu brzkého “předčasného“ narození. Věřte, že vše je v dokonalém pořádku.

Jmenuji se Martina a můj příběh začal ztrátou tj. samovolným potratem děťátka v 6. měsíci a následně ve 2. měsíci. To vše v jednom roce 2012. V roce 2013 k nám přišla má dcera Natálka, která se narodila o dva měsíce dříve, než byl stanovený termín. Před narozením Natálky jsem byla „udržována“ v Ostrovské nemocnici na Gyneprilu. Již samotné dvouměsíční ležení na lůžku nyní chápu jako zdroj zkušenosti, neboť jsem poznala úžasné lidi a mohu říci i kamarádky. Pozitivní přístup sester a gynekologů mi přinesl spoustu poznatků a informací.

Příchod Natálky na tento svět byl nečekaný jak pro primáře a porodníky, tak i pro mě, neboť jsem měla být následující den propuštěna po dvou měsících domů. Natálka se narodila 6.10. ve 13.07 hodin v Ostrově. Kontrakce či celkový porod trval hodinu či dvě, a tím pádem nás nestihli převést na oddělení Mostecké nemocnice pro předčasně narozené děti. Rychlý porod změnil trasu z mostecké nemocnice na karlovarskou nemocnici. Natálka byla převezena záchrannou službou na jednotku intenzivní péče v Karlových Varech. Následující den jsem jela za svou dcerkou.

Zvonek karlovarské nemocnice JIP. Po druhém zazvonění nám otevřela zatím neznámá sestřička,
která mě zavedla k Natálce s otázkou, zda jsem se za svobodna jmenovala Martina Štefanková. Sdělila jsem, že ano. Další otázka „Máte tatínka Vladimíra Štefanka?“ Ano. Odpověď sestřičky: „Tak to budu Vaše teta.“
Údiv a nadšení se nedají popsat…

Naše Natálka nám našla ztracenou rodinu mého tatínka, kterou jsme marně hledali. I sám její příchod dne 6. 10.  je totožný s datem narození mého tatínka Vladimíra a to dne 6. 10., který vyrůstal od miminka v dětském domově a sourozence v té době rozdělili do různých dětských domovů.

Nic není náhoda a příchod Vašich dětí je dnem nejkrásnějším, děťátko si samo vybere svůj den s velkým D. Den, který Vám změní život i vašemu okolí. Nyní náš děda, pravidelně navštěvuje svého bratra s tetou a oni nás. Dokonce mají společné zájmy a tou jsou různé vynálezy. Vylepšují mi zábaly a šicí dílnu o nové technologie. Již vím, po kom to mám 

Tímto děkuji všem sestrám, gynekologům, primářům, všem porodním zařízením a jednotkám intenzivní péče pro předčasně narozené děti, za jejich povzbudivá slova, za jejich péči nám, maminkám a především našim dětem, kterým pomáhají adaptovat se po brzkém příchodu na tento krásný svět.

Děkuji své dceři Natálce za tento den. Děkuji za možnost poznání mateřské lásky. Láska Matky je nekonečná a nepopsatelná. Děti nám přináší do života stále nové podněty k tvoření a rozvoji nás samotných. Děkuji za inspiraci a možnost tvořit.

Touto cestou bych Vám ráda předala informaci ohledně naší tvorby a mé cesty MAMAVIS – Máma, která ví… 

S vděkem a sílou
Martina a Natálka

Jak přimět dítě k zábalu

Jak přimět dítě k zábalu


Naší dceři Františce budou 3 roky. Když byla mladší, nosila zábal bez větších problémů a naopak ho ze sebe kolikrát nechtěla ani sundat. Nyní však je ve věku, kdy už pomalu začíná mít na věc vlastní názor a také se jej snaží, někdy i za každou cenu, prosadit. Začalo to oblečením a pokračuje vesele dál.  Jelikož nedávno onemocněla, přišly teploty a poté se přidal i dráždivý kašel, bez váhání jsem jí šla připravit krční zábal. Po chvíli Fanynka přišla, pozorovala mě a pak mi v klidu řekla „Mami, ale já nechci zábalíček“ … v tu chvíli mě jakožto maminku a propagátorku Priessnitzových zábalů polilo horko a řekla jsem si tak a co teď?

Na rovinu a ze své zkušenosti říkám, prosím vyhněte se jakýmkoliv donucovacím metodám, ty zdravotnímu stavu vašeho dítěte nepomohou a hlavně nikam nevedou. Co se mi naopak osvědčilo nebylo ani přemlouvání a slibování odměny, ale jednoduché vylepšení zábalu o našitou kytičku z filcu, ale hlavně zapojení dcery do samotné přípravy. Vezměte misku s vodou a nechte dítěti prostor, ať si užije rachtání ve vodě při namáčení vnitřního dílu a jeho následném ždímání. Doporučuji přeci jen na konci vložku dokonale vámi vyždímat a opět předat dítěti, aby ji mohlo následně vrátit zpět tj. podvléct pod pásky v zábalu. Zde je na místě pochvala a vyjádření radosti, že to dítko zvládlo samo. Nemějte dítěti za zlé, když to hned poprvé nevyjde a dítě se nezapojí. Zkuste umístit misku s vodou na zem a sami si začněte hrát, namáčet a ždímat …. snažte se vzbudit zájem, aby se dítě chtělo do činnosti samo zapojit. Když se vše povede a zábal je připraven, předveďte jej sami na sobě, zmiňte že to chvíli trochu zastudí, ale poté zase krásně zahřeje a to je to co léčí – prudké zchlazení místa a následné intenzivní prohřátí, prokrvení. S trpělivostí vše vysvětlete, aby tomu i dítě, sice po svém, ale přeci jen rozumělo. Připravený zábal pomozte dítěti umístit tam kam potřebujete a pak si ho k sobě přitulte, pomazlete a společně tak překonejte chvilku, než se zábal tělesnou teplotou prohřeje. Pro správný účinek by měl být nošen min. 1,5 hod. lépe 2 hod. a poté ho znovu zopakujte nejdříve po 3 hod.

Jelikož jsme z důvodu většího komfortu nově zvolily měkčí a příjemnější materiál – bavlněný úplet ve třech barvách (zelená, modrá a růžová), ale bez potisku, vzhledem k zachování dostupné ceny, snažíme se alespoň předem poradit jak na to, aby i tak zábal vypadal pro dítě více lákavě. Prosím berte to tedy jako výzvu pro vás a vaše dítě a  ne jako problém. Společně zapojte svoji fantazii a zábal si formou hry vymazlete dle svých představ. Doporučujeme např. nášivku oblíbeného hrdiny, různé jiné aplikace, fixy na textil, knoflíky apod. Hlavně si to spolu užijte :-).
V budoucnu počítáme s výšivkami, možná i na přání. 

Přeji Vám všem za náš MAMAVIS tým pevné zdraví.

Podobný článek: Jak motivovat dítě k zábalu

Více informací o léčivých zábalech na www. mamavis.cz

Výjezd do Pobořan

Výjezd do Podbořan

Věřte či nevěřte, ale Mikuláš, Vánoce, Silvestr bez sněhu a výjezd do Podbořan dne 4.1. začal škrábáním auta, startem po zasněžené silnici s náledím. Naše myšlenky na teplý domov s čajem v ruce vyplouvaly na povrch, ale naše touha po nových zážitcích a setkáních byla silnější. Náš tým Mamavis vyjíždí za každého počasí s dobrou náladou za dobrodružstvím s očekáváním co nového nás čeká a koho ten den třeba potkáme…..???
Neobvyklý den začal na parkovišti  kadaňské nemocnice, kde nebyl prostor na zaparkování a tudíž jsme se rozdělily. Moje kolegyně vyběhla předat propagační materiály a odprezentovat naše výrobky k paní doktorce a já jako zkušená řidička s blikajícím trojúhelníkem, zapnutými světly, puštěnou hudbou a nastartovaným motorem, jsem zůstala čekat ve voze. Po jejím návratu chci nastartovat, vypínám, zapínám a nic. Oslovujeme pána v nákladním voze s prosbou o pomoc, že nám nejde nastartovat motor. „Holky máte vybitou baterii.“ Aha, ale co teď máme dělat? Při této otázce přijíždí Městská policie, která nás oslovuje: „ Chcete pomoci?“ Vysvětlujeme naší situaci, načež policie volá svým kolegům s dotazem na nabíjecí kabely, bohužel, ale ani oni je při sobě nemají a tak dotyčný policista volá do místního servisu. Odtud přijíždí po cca 20 minutách milý pán v montérkách. Natahuje kabely, po chvíli odpojuje a my můžeme, zmrzlé na kost, vyrazit. Ten den opravdu hodně mrzlo.
Nicméně hurá Podbořany. Samozřejmě nám bylo doporučeno „Vypínejte světla a  motor, když stojíte!“ Děkujeme. Navštěvujeme podbořanské lékárny, lékaře, nezapomínáme ani na Kryry, neboť  pro nás není žádná vesnice malá a i tamní obyvatelé mají pro nás svůj význam.
Vracíme se domů. Cesta náročná, prvotní sníh nás trochu zaskočil a brzdění po náledí nemám ještě tolik v rukou, i přesto se cesta odvíjí v dobrém duchu, doprovází nás humor, dobrá nálada, pozitivní myšlenky a nepříjemné situace převracíme v situace humorné, vzájemně se povzbuzujeme.
Hurá, již se blížíme k domovu. Aaaa do prkýnka…staví nás červená plácačka Městské policie a ukazuje na místo, kde máme zastavit. Odbočíme tedy k nim a brzdíme, ale auto si to šine jak po másle. A do….. .
Tupý náraz… Narazily jsme do policejního auta! Nevíme zda se smát či brečet. Je to jak známá scéna z filmu Pupendo, kde Pavel Liška nabere policistu, který ho staví a ještě k tomu pustí stěrače. My tedy naštěstí nabraly jen auto a stěrače jsme měly vypnuté, ale jinak to bylo dost podobné :-). Bohužel to ale nebyl film nýbrž realita.
Vystupujeme, ačkoliv se nám vůbec nechce. Venku na nás čeká dvojice, očividně ještě v šoku, policista a policistka. Na vyzvání předkládám své doklady, které potvrzují, že jsem byla dobrá řidička od roku 2000.

Vždyť jsem brzdila, proč to nebrzdilo? Vážně jsem brzdila. Vždyť vašemu  autu se nic nestalo, nic tam nemáte, koukejte na moje, mám tam díru od vaší koule. Povídám asi v transu … 
Policejnímu autu se naštěstí opravdu nic nestalo.
A proč jste nás vůbec stavěli? „Protože jste nesvítily. „Nesvítily jsme, neboť se nám ráno vybila baterka a vaši kolegové z rána nám doporučili vypnout světla. Mám automat na zapínání a vypínání světel a doporučili nám, ať to vypneme. Bohužel jsem to vzala doslova a vypnula světla po celou dobu.
Tak to jste vy, co jste ráno sháněly ty kabely? To jsme my, komu ráno oni policisté volali a my je neměly. Smějeme se… ,,No já jim jdu právě volat, potřebuji se na něco informovat.“ Po chvíli i tito policisté přijíždějí na místo nehody. Asi nevěří svým očím, když nás znovu spatřují :-). Věřte, nevěřte, ale byl to den kouzelný, Městská policie to brala také s humorem, poučili nás jak brzdit na náledí, měli pochopení, uklidnili nás a pomohli vyplnit tiskopis pro havarijní pojistku.

Na stanici Městské policie, nás příjemná policistka pří doprovodu pro zapomenuté věci v autě překvapila tím, že se zabývá výkladem karet. Obeznámila nás o vlivu Uranu na planetu Zemi do  10.února, který má vliv na nehody. Chtěla jsem o účinku planet vědět více a tak jsme si předaly osobní kontakt na rozbor pro naše cesty. Vše dobré bylo dovršeno, když přišla řeč na to, že pan policista sbírá propisky, proběhla výměna, takže máme doma každá propisku se znakem Městské Policie, jako památku na nevšední den, kterou máme jako symbol vděku, překonání strachu, uvědomění si, že vše má svůj smysl a že jsme zase o zkušenost bohatší.
Na závěr musíme poděkovat těmto dvěma policistům, kteří se k nám zachovali vzhledem k situaci nadmíru lidsky a dostáli tak jejich policejnímu heslu POMÁHAT A CHRÁNIT. Tímto jim ještě jednou mnohokrát děkujeme a přejeme dny bez nehod a nepozorných řidičů. Z celé situace si odnáším poučení a také si uvědomuji, že mi toto setkání pomohlo odstranit strach z neznámého, v tomto případě z toho, že i mezi policisty jsou i lidé s nevšedním  smyslem pro humor, lidským a přátelským jednáním:-).
Huráááá domůůůů a prosím, teplý čaj

mamavis nápad

Jak jsem patentovala svůj nápad na mateřské dovolené

Vážení čtenáři,

přemýšlela jsem, zda své prvotní náčrty a prvotní email pro advokátní a patentovou kancelář dohledat a sdílet. Nakonec jsem sama byla zvědavá, jak to vlastně všechno vzniklo.

Poslaný email i s náčrty jsem našla v takovém hrůzostrašném stavu, že jsem se sama zhrozila. Měla pocit studu a šoku, jak jsem to mohla vůbec poslat 

Odběhnout si od dítěte a doslova načmááárat svoji inspiraci na kousek papíru, vyfotit mobilem a obratem poslat advokátní patentové kanceláři.

Bohu dík, udělala jsem to 

Můj první e-mail advokátní a patentové kanceláři:

Dobrý den, dle tel. rozhovoru posílám informace o zábalovém víceúčelovém pásu dle Priessnitze.  Prvotní domácky nakreslené obrázky zasílám v příloze.

Zábalový víceúčelový pás

3 vrstvy:

1. vrstva – dekovina, ovčí rouno, silnější froté ručník (na suchý zip)

2. vrstva – nepropustná vrstva, prodyšná

3. vrstva – síťovina pro vložení bylinek, případně cibule, jablka,  zdravotně zahřívacích pomůcek  na prdíky dítěte atd.

3. vrstva – odnímatelný tenký ručník (na suchý zip)

Zachycení pásu přes ramena na suchý zip

Velikosti 1-7

Obvod přes hrudník – suchý zip

1. novorozenec

obvod přes hrudník 30-42, výška 10 cm

2. batole

obvod přes hrudník 43-52, výška 15cm

obvod přes hrudník 53-62, výška 20 cm

3. dospělý

obvod přes hrudník 62-80, výška 30 cm

Předem děkuji za pomoc při realizaci nového výrobku. Možnost poslání vzoru během 14 dnů.

Děkuji.

S pozdravem

Martina Štefanková

A jak to celé dopadlo?
Mám již 5 užitné vzory tj. víceúčelový zábalový pás, zábalový prostředek, šátek pro kojící matky, multifunkční krycí prostředek, nákrčník s tunelem. Dále jsem podala Mezinárodní evropskou přihlášku pro Německo, Slovensko a Rakousko.
PS: Nebojte se své inspirace, svých nápadů, i když jsou šílené…., i když vám nikdo nevěří. Jděte do toho!!!
Nakonec mne patentová kancelář požádala o nové náčrty tj. ať použiji alespoň pravítko  viz obrázky níže.
Samozřejmě, že jsem také musela upravit texty, avšak navázaná spolupráce byla, a to je důležité.

Báseň stařenky

Báseň stařenky

Dostala jsem se k básni jedné ženy, která mě natolik oslovila, že jsem se rozhodla ji sdílet na našich stránkách.
Uvědomila jsem si, že v každém z nás je dítě, dívka, žena a matka bez ohledu na věk.

Báseň stařenky

Tuto báseň napsala žena, matka, babička a dívenka, která zemřela v oddělení pro dlouhodobě nemocné. Personál nemocnice báseň nalezl mezi věcmi, a tak se jím líbila, že ji opsali a pak putovala dál.

Poslyšte, sestro, když na mě hledíte,
řekněte, koho to před sebou vidíte.
Ach ano, je to jen ubohá stařena
s divnýma očima a napůl šílená.

Odpověď nedá vám, jídlo jí padá,
nevnímá, když po ní něco se žádá,
o světě neví, jen přidělává práci,
boty a punčochy napořád ztrácí.

Někdy je svéhlavá, jindy se umí chovat,
už potřebuje však krmit a přebalovat.

Tohleto vidíte? Tohle si myslíte?
Sestřičko, vždyť o mně vůbec nic nevíte.

Budu vám vyprávět, kým vším jsem bývala,
než jsem se bezmocná až sem k vám dostala.

Miláčkem rodičů, děvčátkem, tak sotva deset let
s bratry a sestrami slad život jako med.

Šestnáctiletou kráskou, plující v oblacích,
dychtivou prvních lásek a pořád samý smích.

V dvaceti nevěstou se srdcem bušícím,
co skládala svůj slib za bílou kyticí.

A když mi bylo pár let po dvaceti,
já chtěla šťastný domov pro své děti.

Pak přešla třicítka a pouta lásky dětí,
jak rostly, už mohli jsme uzlovat popaměti.

A je mi čtyřicet, synové odchází,
jenom můj věrný muž pořád mě provází.

Padesátka přišla, ale s ní další malí,
co u mě na klíně si jak ti první hráli.

Však začala doba zlá, můj manžel zesnul v Pánu,
mám z budoucnosti strach, někdo mi zavřel bránu.

Život jde dál, mé děti mají vrásky
a já jen vzpomínám na ně a na dny lásky.

Příroda krutá je, i když byl život krásný,
na stará kolena nadělá z nás všech blázny.

Tělo mi neslouží, s grácií už je ámen,
kde srdce tlouklo dřív, dnes cítím jenom kámen.

Však vprostřed zkázy té mladičká dívka žije
a srdce jí, byť hořce, tam uvnitř pořád bije.

Vzpomíná na radost, na žal, co rozechvívá,
vždyť pořád miluje a nepřestala být živá.

Málo bylo těch let a netáhla se líně,
já smířila se s tím, že všechno jednou mine.

Otevřete oči, sestřičko, teď, když to všechno víte,
neuvidíte seschlou stařenu…
Teď už – MĚ uvidíte!

Zdroj: internet

Mamavis focení

Zákulisí z domácího focení

Vážení čtenáři,
sdílíme s vámi naší podnikatelskou cestu a tak nelze opomenout i něco ze zákulisí focení našich zábalů v domácím rádoby fotoateliéru. Domluvit termín, sladit hlídání a spánek dětí je někdy nadlidský výkon. Ale podařilo se.

Naše příprava coby fotomodelek je téměř nulová. Předáme naše ratolesti a čas tak letí, že oholit si nohy, umýt si vlasy a připravit si oblečení na focení je 5 minutová záležitost. Avšak naše práce nás baví a těší a tak jdeme do všeho po hlavě a třeba i neučesané :-).
Věřte či ne, ale naše myšlenky přivádíme hned k životu. Jednáme okamžitě, jdeme nízkorozpočtovou cestou a tak jsme se místo profesionálního fotoateliéru rozhodly pro kuchyň naší známé fotografky Ily. Její neobyčejnou trpělivost měly možnost vyzkoušet naše děti již při prvním, ale zdaleka ne tak veselém focení, kde bublifuky nelítaly vzduchem jenom v podobě krásných bublin, nýbrž tekly i proudem po podlaze.
Po našem nájezdu k Ile domů, se rychle její kuchyň proměňuje v domácí fotoateliér. Žehlíme prostěradlo jakožto bílé pozadí fotek, věšíme jej pomocí tzv. žabiček před závěs do okna, odsouváme odpadkový koš, staví se světla, stojany,… no a po chvíli už jen modelky na scénu!
Zjišťujeme naší nepřipravenost a domlouváme se, co kdo bude vlastně fotit.
První před objektiv nastupuje  odvážná Péťa v jejím oblíbeném rugbystickém modelu ala ramenní zábal. Poslední úpravy na modelce, schovat ramínko, vykukující kalhotky, tričko přes pásek… sýýýr… cvak. Smějeme se na plné kolo Pétiným průpovídkám a při tom se nám to v pozadí objektivu lehce radí, ruce sem, hlavu tam… po chvíli vznikají nejlepší spontánní fotky. Focení se nese v naprosto uvolněném duchu, všechny si to opravdu užíváme a hážeme alespoň pro tuto chvíli veškeré starosti za hlavu. Jsme jak malé holky, které se v tu chvíli opět starají jen samy o sebe. Jako druhá nastupuje Gituš v rukavicích evokující boxerky, opět chytračíme zpoza objektivu a chechtáme se. Už chybí jen boxovací pytel :-). Na mne zbyly bačkory, holky mi upravují moje (pro nedostatek času) nemyté vlasy, pevně věřím, že se můj pocit bezdomovce, který nemá na boty, nepromítne do produktové fotografie :-).

Myslím, že z pořízených fotek naše dobrá nálada a uvolněnost přímo tryská. A to je dobře, o to nám vedle fotek hlavně šlo. V plánu bylo si to hlavně také užít  a to se naprosto povedlo. Vše jsme zakončily rychlým obědem v jedné z kadaňských restaurací a šupky dupky domů za dětmi :-).

Krásný to den ve společnosti krásných to žen 

Autorky:
Martina a Gita

Mamavis na cestách

Jsme ďábelsky dobré, aneb co jsme se naučily

Vážení čtenáři,

sdílíme s vámi vše, dokonce i naše pády a omyly. Věřte či ne, ale vymyslet nový produkt a v mém případě Priessnitzův zábal je jedna věc, ale přivést ho k životu a k vaším srdcím je věc druhá.
Naše nezkušenost, naivita a krása tvrdých podmínek obchodu nás stále učí a otevírá oči.

Jako maminky na rodičovské dovolené jsme přijaly nové role a to  dobrého obchodního zástupce, počítačového leadera s účetními dovednostmi a dalších činností s tím související.
Naučily jsme se sladit čas s dětmi a prací – příprava prezentací a přednášek, domlouvání schůzek, plánování jízd za vámi, včetně samotných výjezdů a mnohem víc. Naučily jsem se nevzdat se při prvním, druhém pádu. Naučily jsme se udržet myšlenku a to pozitivní i přes občasné odmítnutí. Zjistily jsme, že máme nekonečný elán a víru dokončit vše, co jsme začaly.
Naše nové role nás naučily překonávat strach z vystupování (i před více jak 20 lidmi), přímé i telefonické komunikace, které nás vedou k větší samostatnosti, i co se týče obsluhy auta, např. už vím, jak otevřu přední kapotu u mého auta a doplním vodu do odstřikovačů :-), vím jak vyřídit havarijní pojistku, vyhledat nejlepšího a nejlevnějšího automechanika, postavit hrad a neumazat se. Učí nás mužským pracím a přitom zůstat ženou  za každých podmínek. Ženou, která si vezme sukni i když je -10 C, sepne si vlasy, nalíčí se a vykročí pravou nohou.
Dokonce už i třešnička na dortu, ŘÍDIT AUTO DO STŘEDU PRAHY,  byla pokořena. Zlatá navigace. Předem se omlouváme
za pomalou jízdu.
Dopracováváme se po krůčkách, ale pořád jdeme vpřed.
Cestou sbíráme  zkušenosti a nové pohledy na svět obchodu.
Naše naivita je rychle ta-tam. Sedět doma a čekat na zázrak, vymlouvat se z hlediska času a náročnosti  k mateřským povinnostem, přemýšlet o tom, že muž tj. manžel je hlavním živitelem rodiny, snít svůj sen o dokonalé rovnocenné manželské souhře v klidu domova je omylem největším.
Vzala jsem si svůj sen do svých rukou, nesním, ale jednám. Zázraky se dějí, ale pomáhám jim. Nebojím se zkušeností, vítám je. Nedávám mužům svou moc a sílu. Jsem partner, který má stejná práva. Nepřebírám mužskou roli, má role je ryze ženská.
Odešla jsem z manželství, zůstala jsem sama.
A zjistila jsem, že jsem silnější více než si myslím. Rozhodla jsem se pro lepší život, neboť si ho zasloužím.

Nebojme se svých snů, nových příležitostí, začátků či konců. Vezměme je do svých rukou, sdílejme své životní zkušenosti a příběhy.

Na závěr bychom rády poděkovaly  za rady a podanou ruku všem, kteří sdílí naše nadšení a myšlenku k vrácení se k přírodním zdrojům a přírodní léčbě a to nejen formou Priessnitzových zábalů.
Děkujeme, dodáváte nám energii, sílu a dokazujete, že naše práce má smysl.

Těšíme se na setkání s vámi.

Za Mamavis tým
Martina a Gita

mamavis - léčivá síla vody

Léčivé síla vody

Léčivá síla vody

Knihu „Léčivá síla vody“ napsal japonský vědec Dr. Masaru Emoto, jako shrnutí řady svých výzkumů neobvyklých vlastností vody. Rozhodně ji doporučujeme přečíst, protože nám dává určitou představu, proč je užitečné před každým jídlem nebo pitím alespoň krátce vyslovit pozitivní slova jako zdraví, harmonie, láska.

Dr. Masaru Emoto prováděl v devadesátých letech řadu výzkumů ovlivňování vlastností vody a pokoušel se ono ovlivnění zachytit na fotografii. Podařilo se mu to díky houževnatosti a vytrvalosti, kdy po stovkách pokusů a omylů v roce 1994 poprvé vyfotografoval, jak vypadá krystal vody. Zjistilo se, že voda má vibrační účinky, které mají velký vliv na zdraví člověka.

Vodě pouštěl různé druhy hudby, například rock’n’roll a heavy metal, ale také vážnou hudbu nebo indické mantry.

A po určité době vodu vzal a vyfotografoval. Zajímavé je, že voda měla pokaždé jiné krystaly. Jedny byly krásné a harmonické, jiné byly rozhašené a škaredé. Určitě uhodnete, na kterou vodu působila která hudba.

Podobné pokusy dělal  Emoto i s nápisy na sklenici a dosáhl obdobných výsledků.
Doporučujeme napsat na mandalu či na kousek papíru slova jako zdraví, láska, radost, hojnost a sklenici s vodou na Vámi napsané slovo postavit, voda příjme tuto informaci s vibrací.

Priessnitzovy zábalové pásy

O Priessnitzových zábalových pásech  je známo, že vnitřní díl se namáčí do studené vody či příznivě působící lázně tj. voda s esencí levandule, eukalyptu, růže apod.
Doporučujeme při vkládání vnitřního dílu do vody procítit slova léčení, uzdravení, dokonalé zdraví, 
či si je napsat na papír a vložit pod misku s vodou – tím se účinek vody na lidské tělo a zdraví člověka zvýší.

Dobré vědomí

Dobré vědomí sídlí v oblasti srdce a dá se přenášet na ostatní lidi nebo předměty. Pokud je vědomí dostatečně vysoké, pomáhá nám, pokud je ale nízké, škodí.

Doporučujeme:
Vodu vibrujte pozitivním slovem a pracujte na stavu své mysli, neboť ta je zdrojem zdraví!

Doporučujeme shlédnout video

mamavis logo

Mamavis a logo

Mamavis je zkratka Mámy, která ví…, Mamavis je Máma, která ví, co je pro děťátko nejdůležitější, Mamavis je krásná žena se šarmem a elegancí, Mamavis je dívka plná energie a nápadů, Mamavis je dítě, které si umí hrát, tančit, malovat, zpívat a smát se,  Mamavis je síla a bezpečí, Mamavis je cesta ke zdroji, Mamavis je příroda, která léčí, Mamavis je zdroj poznání, Mamavis je objetí plné lásky, Mamavis je odvaha jít za svým snem, Mamavis je strom s pevnými kořeny, jeho větve sahají vzhůru, ale i k Zemi, kde tvoří ochranu, Mamavis je Vesmír, který inspiruje, Mamavis je řekou, která proudí k srdci…..

Vznik slova Mamavis

Název Mamavis vznikl uvědoměním si slova Máma. Máma jako zdroj LÁSKY, SÍLY A BEZPEČÍ.
Máma, která ví, co je pro děťátko nejdůležitější.
A uvědoměním si, že MÁMA je vždy s velkým M.

Maminka je pro nás i Matka Země, která nám nabízí plnou náruč přírodních zdrojů, zaopatřuje nás půdou, vzduchem, zelení a vodou. Bez této Matky, která nás svým způsobem kojí do konce našeho života, bychom nepřežili jediný den. Je to Matka s velkým M, Matka, která je hodna naší lásky a uznání. Maminka, která trpělivě čeká na své děti, až jí obejmou a řeknou: “Maminko, děkuji Ti”. 

Logo

Srdce znázorňuje lásku, zejména mateřskou lásku, která je nejsilnějším zdrojem a intuitivním cítěním matky.

Samotný symbol ležaté osmičky je znakem hojnosti, zdraví, lásky a štěstí. Barvy v logu jsou doplněny základními čakrovými barvami, které tento účinek zvyšují.

Nezapomněly jsme tento symbol zakotvit stužkou směřující k Zemi a uzavřít. Uzavření znázorňuje trojúhelník, zdroj ženské síly.

Význam barev

MAMAVIS_LOGO

Každá barva má vliv na naši psychiku, má svou jedinečnou vibraci, která promítá do našeho podvědomí emoce a nálady, jaké vyzařuje. Pomocí barev se můžeme uklidňovat, nabíjet energii, vylepšovat soustředění, zlepšit komunikaci a podvědomě vyjádřit své pocity.

Červená – barva první kořenové čakry. Dodává velké množství energie, aktivuje, zahřívá, probouzí životní energii. Pro vzletné povahy působí jako pevná půda pod nohama a podporuje, aby byly zrealizovány naše nápady a ideje. Podporuje imunitní systém.

Oranžová – barva druhé čakry. Dodává životní radost a sílu, pohlcuje negativní energie. Je dobrá proti strachům, tiší pláč duše, léčí pocity nedůvěry a sebeúcty. Pomůže překonávat depresi a těžké životní okamžiky. Je to barva moudrosti. Doplňuje sílu a chuť do života, podporuje kreativitu a tvůrčí schopnosti, posiluje vitalitu, má vliv na sexualitu, vyvolává radost, optimismus, přidává dávku cílevědomosti.

Žlutá – barva třetí čakry slunečního pleteně (solar). Je veselá, živá, pronikavá a projasňující. Učí nás zdravému sebeprosazení, asertivitě, umět vyjádřit svůj vlastní názor a nemít výčitky svědomí. Léčí orgány trávicího traktu. Podporuje intuici a tvořivost.Uklidňuje naše city,emoce,dodává nám chuť do života, posiluje fyzickou sílu. Má příznivý vliv na výsledek naší snahy.

Zelená – barva čtvrté srdeční čakry. Uklidňuje a harmonizuje nervovou soustavu. Je barvou přírody, rovnováhy, klidu a naděje. Podporuje vnímání krásy, má vliv na city, zlepšuje lidské vztahy, má vliv na plodnost. Působí uklidňujícím dojmem a pohled na zelenou barvu napomáhá regeneraci a načerpání nové síly. Lidé mající rádi tuto barvu budou více ochotní rozdávat lásku a pomáhat motivovat ostatní. Učí nás umět se odevzdat.

Modrá – barva páté komunikační čakry. Je to hlavní barva sebevyjádření ve všech oblastech. Je výborné ji používat při problémech v komunikaci a sdělování. Uvolňuje mysl, aby se mohla otevřít intuici, propojuje srdce a rozum. Uklidňuje, uvolňuje a čistí

Indigo – barva šesté čakry – třetí oko. Napomáhá ke klidu a harmonii, vyrovnanosti, mírumilovnosti a víře. Je znakem duchovního probuzení, vnitřního procesu přeměny a nadsmyslového vnímání.
Barva rozumu a míru, symbolizuje nekonečnost a prázdnotu.

Fialová – barva sedmé korunní čakry. Mystická, éterická barva, která je symbolem spirituality, duchovna, jasnozřivosti, ale i srdečnosti. Přináší inspiraci, pokoru, idealismus a napomáhá meditacím, hypnóze. Zklidňuje hyperaktivní děti. Značí soulad s vyššími sférami, nadsmyslové vnímání. Podporuje intuici, kreativitu.